Německý Toller Club TCD podporuje jako kooperační partner výzkumnou práci profesora Hannese Lohi (člena veterinární rady TCD). Tento finský profesor veternárně-molekulární genetiky na univerzitě v Helsinkách se intenzívně zabývá rozsáhlými genetickými studiemi různých ras psů. Tollerů se týká zejména epilepsie, meningitida, SLE (systemická Lupus erythematodes) a Addisonova choroba.
Aby jeho výzkumná práce byla co nejeffektivnější (identifikace genetických defektů), potřebuje prof. Hannes Lohi vzorky krve nemocných psů a k porovnání i vzorky krve pokud možno blízce příbuzných zdravých psů (v ideálním případě sourozenců). Zajímavé pro studii však nejsou jen nemoci výše uvedené, ale veškeré nemoci s genetickou dispozicí.
Prof. Lohi úzce spolupracuje s následujícími univerzitami: University of Uppsala / Švédsko (skupina prof. Kerstin Lindblad-Toh), University of Agricultural Sciences (skupina prof. Gorana Anderssona), University of California (skupina Daniky Bannasch). Jeho vědecká skupina dosáhla již velkých úspěchů v oblasti různých autoimunitních projektů (zejména meningitis a SLE).
Díky iniciativě předsedy TCD pana Alexandra Daeubera (v květnu 2008) bylo příslíbeno ze strany TCD panu prof. Lohimu, že jej bude v jeho práci podporovat a zejména „na tolleří scéně“ propagovat.
Bližší informace ke studii:
Hannes Lohi:
„Nesmírně rychlý rozvoj výzkumu v oblasti biomedicíny v posleních letech vedl k revoluci ve výzkumu genetických dědičných chorob. Tisíce genů, které zapřičiňují genetické nemoci, byly již identifikovány, což umožňuje včasné rozpoznání, profylaxi a vývoj léčebných metod. Od doby, kdy byl dekódován dědičný materiál psa, máme k dispozici další zdroj k dešifrování ještě více genů. Pes je ideální pro genetiky, neboť každá rasa představuje skupinu podobných individuí, které mají stejné předky. Skutečnost, že stovky psích ras samy o sobě představují izolovanou populaci, nám umožňuje analýzu komplikovaných genetických problémů. Většina psích ras byla uměle vytvořena člověkem a selektivním výběrem se odlišují velikostí, tvarem hlavy, vlastnostmi srsti, formou uší, chováním i nemocemi. Vzhledem k tomu, že každý znak rasového standardu nuceně vyplývá ze stejných genetických podmínek, vyskytují se tyto geny zjevněji než v populaci nepříbuzných nebo geneticky odlišných psů.
Velký počet dokumentovaných dědičných nemocí čistokrevných psů je vysvětlován příbuzenskou plemenitbou k získání jednotlivých čistých ras, čímž vznikají recesivní řady.
Díky agresivním chovatelským programům za posledních 400 let člověk vytvořil přes 400 různých ras psů a zatížil je více než 400 nemocemi. Tímto se posouvají psi hned po lidech na druhé místo mezi živými bytostmi, které jsou zatíženy dědičnými chorobami. Genetická analýza nejlepšího přítele člověka pomůže najít geny, které ovlivňují fyziognomii /vzhled/ a způsoby chování v rámci jedenotlivých ras a stejně tak vlohy pro jednotlivé nemoci jako rakovina, epilepsie, alergie, hlochota, slepota, onemocnění srdce a kostí.
Více než 60% geneticky podmíněných chorob psů je identických s lidskými a zakódování nemocí v dědičném materiálu lidí je podobnější u psů než u myší. Proto mohou psi sloužit jako model k lepšímu porozumění dědičných nemocí u lidí a efektivní léčby bez vedlejších účinků. Rozhodující je přitom, aby výzkum dědičných nemocí u psů umožnil rozluštění komplexních dědičných procesů, což se u lidí ukazuje jako obtížné.
Já jsem na helsinské univerzitě započal s výzkumnou studíí čistokrevných psů. Naším cílem je shromáždit materiál o různých rasách a jejich nemocech, abychom mohli identifikovat genetické chyby, které k těmto nemocem vedou. Identifikace genů nám poskytne DNA markery, díky nímž rozlišíme nemocné a zdravé psy a nositele genetických defektů. Toto pomůže klubům jednotlivých plemen znovudefinovat chovné programy, aby se cíleně zabránilo výskytu chorob u dané rasy nebo dokonce dosáhlo eliminace určité choroby. Toto je velmi důležité, neboť to umožňuje ponechat nositele dědičných chorob v chovu a provádět kontrolovaný chov, aniž by se zmenšoval genetický fond.
Začali jsme několik výzkumných projektů s různými rasami. Shromáždili jsme krev a rodokmeny zejména se vztahem k epilepsii, autoimunitním nemocem, rakovině, zrakovým defektům a neurologickým onemocněním. Pro tento výzkum je nutné, aby s námi majitelé a chovatelé psů otevřeně a aktivně spolupracovali, abychom měli dostatek vzorků DNA a klinických dat k identifikaci genů.
K provedení této studie potřebujeme krev nemocných psů (pozitivní kontrola), jejich sourozenců z vrhu a rodičů a také starších zdravých blízkých příbuzných. Čím více vzorků získáme, tím rychleji budou známy výsledky. Se jmény psů a chovných stanic budeme zacházet diskrétně a nebudou zveřejňovány. Teprve nedávno se ukázalo, jak efektivní je tento způsob výzkumu. Ve skupině trpasličích drsnosrstých jezevčíků jsme identifikovali gen, který ve své mutované podobě vedl ke vzniku epilepsie. 5% všech trpasličích drsnosrstých jezevčíků trpí epilepsií. Identická mutace ve stejném genu vede i u lidí k určité formě epilepsie. Originální text výzkumu byl publikován ve Science Magazin v lednu 2005. ... “
Z německého originálu na www.tollerverein.de se souhlasem majitele stránky přeložila Daniela Wallochny
Odborná poradkyně překladu: MUDr. Jana Daňková
